Věra M., narozena 1951, bez domova od 2000

Paní Věra se narodila v Praze jako nejstarší z šesti dětí. V dětství se rodiče Věry odstěhovaly i s ostatními sourozenci do Příbrami, paní Věra zůstala ve výchově u svých prarodičů v Praze. S babičkou a dědečkem bydleli na Vinohradech, kde navštěvovala základní školu, později i odborné učiliště potravinářské, které úspěšně zakončila závěrečnou učňovskou zkouškou v oboru prodavačka. Po vyučení pracovala cca 10 let v oboru, následně vykonávala různé dělnické práce ve výrobních podnicích v Praze a okolí. V té době se Věra provdala. Manžel byl voják z povolání, tudíž obdržel služební byt v Libni, kam se přestěhovali. Následně se manželům narodil syn Radek. V průběhu manželství vznikly problémy, které se po určité době stupňovaly, což nakonec vedlo k rozpadu manželství. Paní Věra i se synem musela služební byt bývalého manžela opustit a odstěhovala se za svými rodiči do Příbrami. V Příbrami si po určité době Věra našla nového přítele, který měl v péči svých pět dětí. Věra se k němu i se svým synem nastěhovala a zůstala v domácnosti, kde se starala o šest dětí. Vše fungovalo velmi dobře až do té doby, kdy měl Věřin přítel smrtelný úraz na šachtě. Následně vše vzalo strmý pád. Věra musela společnou domácnost i se svým synem opustit. Děti zesnulého přítele Věry byly svěřeny do péče jeho příbuzným. Věra se rozhodla se synem vrátit zpět do Prahy. V Praze si po určité době našla nového přítele, ke kterému se nastěhovala. V té době byl již syn dospělý a založil si svoji rodinu. Věra žila se svým novým přítelem v Košířích až do doby, kdy museli z důvodu neplacení nájemného byt opustit. Společně se svým přítelem zůstali „na ulici“, to se psal rok 2000. Nedaleko od místa, kde bydleli, objevili zahradní chatku, kterou upravili a nastěhovali se do ní. V této chatce společně žili do roku 2012. V roce 2012 se postupně začal zhoršovat zdravotní stav jejího přítele, který vyústil v jeho převoz do FN Motol, kde po několika dnech zemřel. Věra v tu dobu zůstala v chatce sama, plná zoufalství, žalu a beznaděje. Více než rok Věra v chatce žila sama. Jelikož se chatka začala plnit odpadem různého druhu a zároveň pomalu rozpadat, musela Věra uvedené místo opustit. Z důvodu fixace na místo v Košířích se však přesunula jen o pár desítek metrů dál, kde v současné době přebývá ve stanu s dalším mužem bez domova. Od smrti přítele začala dosti nadužívat alkohol, zejména její oblíbené svařené víno, což jí stále provází. I přesto všechno si Věra udržuje dle jejího sdělení hezký vztah se svým synem, který ji pravidelně, minimálně jedenkrát za měsíc navštěvuje. Jelikož má syn Věry devět dětí, tak jí nemůže nabídnout místo k bydlení ani jinak materiálně pomoci. Věra si však váží jejich vztahu i toho, že se může vídat se svými vnoučaty.

Nejvíce si přeje, aby jí sloužilo zdraví, mohla si zažádat o důchod a po té prožít spokojené stáří v adekvátním bydlení, kde bude teplo, sucho a čisto.

 

Věra M., born 1951, homeless since 2000

Mrs. Věra was born in Prague as the eldest of six children. Her parents moved to Příbram with her siblings, and Věra was placed in foster care of her grandparents in Prague. She lived at Vinohrady with her grandmother and grandfather. She went to the elementary school there, and later she studied a food industry vocational school, where she successfully graduated as a shop assistant. She worked in this industry for 10 years. Later she worked on various manual labor positions in manufactures in Prague and the surrounding area.

At this time in her life Věra got married. Her husband was a professional soldier, and he received a staff flat in Libeň, so they both moved there. A son, Radek, was born from this marriage. During their relationship, some problems arose, and they were growing with time. Ultimately, it led to a divorce. Mrs. Věra had to leave the apartment of her ex-husband, and she moved to Příbram to stay with her parents.

After a while, she found a new boyfriend there. He had five children in his care, all of them were his own. Věra and her son moved in with them and became a housewife taking care of six children. Everything was working well, until one day Věra's boyfriend had a lethal work accident in the mines. What followed was a steep fall. Věra and her son had to leave the common household. The children of her late boyfriend were given to his relatives. Věra decided to return to Prague with her son. After a while, she found a new boyfriend in Prague, and she moved in with him. By this time, her son was already an adult, and he started his own family. Věra lived with her new boyfriend at Košíře, until they had to leave the apartment, because they couldn't pay the rent there. She and her boyfriend were left “on the street”, the year was 2000.

They found a summerhouse near the place where they lived, they made some modifications to it and moved in. They lived in this summerhouse together until 2012 – in that year, her boyfriend's health started getting progressively worse, until he had to be transported to the hospital in Motol, where he died a few days later. Věra was left alone in the summerhouse, full of sorrow and despair. She was living alone for more than a year. The cabin stared filling up with garbage and slowly falling apart, so Věra hat to leave it. But she was very attached to the place in Košíře, so she only moved tens of meters away, where she is currently living in a tent with another homeless man. Since the death of her boyfriend, she started drinking too much, especially mulled wine, which she didn't quit till this day. Despite this issue, Věra has a good relationship with her son, who has been visiting her regularly, at least once a month. Her son has nine children, so he cannot offer her a place to live or any other material assistance. Nonetheless, Věra is grateful for their relationship and for being able to meet with her grandchildren.

Her greatest wishes are for good health, being able to ask for pension, and spending her old age happily in a sufficient housing that is warm, dry and clean.